Kdo poděkoval sestrám a lékařům, když jsme měli letos v únoru přes 140 000 případů chřipky, 58 pacientů na ni zemřelo, ještě v půlce března bylo stále hlášeno kolem 70 000 případů. Na chřipku umírá ročně v Česku až dva tisíce osob a v několika epidemických týdnech se jí nakazí ročně mezi deseti a patnácti procenty populace, tedy cca 1 až 1,5 milionu lidí. Celosvětově má chřipka ročně na svědomí až 650 tisíc úmrtí a ročně ji prodělá zhruba jedna miliarda lidí. Na coronavirus bylo u nás 200 až 300 léčeno v nemocnicích. Proto se coronavirová oddělení začátkem května zavřela, nebylo koho léčit.Zemřelých v souvislosti s covid-19 je 304. Za stejnou dobu zemřelo celkem skoro 21 000 občanů na jiná onemocnění a stářím s jinými diagnózami. Máme za tu dobu asi 18 750 nových případů zhoubných nádorů čili rakoviny a přes 6 800 pacientů na rakovinu zemřelo. Různé jiné závažné diagnózy úmrtí, tedy infarkty, mozkové mrtvice, zápaly plic, metabolické nemoci, selhání ledvin či jater a různé jiné infekce budí nyní menší pozornost než oněch 304 případů zemřelých s laboratorní pozitivitou.

Přidejte ještě statistiky válečných konfliktů a přírodních katastrof, nejlépe za posledních 100 let. Kam se na ně hrabe coronavirus.

Proč jsou úmrtí rozdílená. Je to jednoduché jako facka. Každá země je jiná má jinou migraci obyvatel, rozdílené stáří obyvatel a jiný počet obyvatel a provádí jinak statistku. Ti zemřelí umřeli s coronavirem, ale ne na coronavir, protože měli jiné závažné choroby na které by zemřeli stejně i na chřipku. Roušky na tom podíl rozhodně neměly.

Ano, zemřeli by, ale třeba až za rok...